Nadané děti se špatnými známkami ve škole

Řada badatelů se zamýšlí nad tím, jakou roli hraje motivace v nadprůměrném výkonu. Je jeho nezbytnou součástí ? Může existovat nadání bez motivace ? Mnozí odborníci se domnívají, že motivace hraje klíčovou úlohu ve výkonu. Viz Renzulliho koncepce nadaní:

Obr.1 Renzulliho tříkomponentový model

Základní otázka, kterou učitelé a rodiče kladou, je, proč jejich nadané dítě najednou ztrácí vnitřní motivaci a nezajímá se o školu a výsledky a známky. Tento problém se v anglické literatuře nazývá „underachievement“ a jde o rozpor mezi schopnostmi dítěte a podávaným, školním výkonem. Může vznikat najednou nebo být problémem dlouhodobým, může mít projevy mírné až závažné.

Před tím, než uvedeme specifické projevy snížené motivace u nadaných dětí, je důležité upozornit, že všichni lidé mají určité společné potřeby. Nadané děti nemají potřeby jiné, jen se liší v jejich míře.

Nejznámější teorií motivace je teorie Maslowa (1962). Maslow vytvořil pětiúrovňovou hierarchii potřeb. Každá potřeba na nižší úrovni musí být naplněna před tím, než může dotyčný naplnit potřebu na vyšší úrovni. Každý člověk má potenciálně všechny úrovně potřeb, ale pokud je některá z nižší úrovně nenaplněna, potom má tendenci dominovat motivačnímu systému člověka a to až do té doby , než je úspěšně saturována.

Tu chybí obrázek

Obr. xx

Thomas (cit. Whitmore, 1999) dále člení sociálně-psychologické potřeby, kterým je třeba věnovat v souladu se sníženým školním výkonem nadaných zejména zohlednit.

Jde o:

1. Potřeba uznání
2. Potřeba být pochopen
3. Potřeba lásky, přijetí
4. Potřeba zvídavosti
5. Potřeba zažít úspěch
6. Usilování o vlastní hodnotu, respekt
7. Potřeba ovládnout, mít kontrolu nad vnějším prostředím

Obě tyto teorie motivace dobře vysvětlují potřeby nadaných dětí. Underachievement, jak se tento problém v zahraniční odborné literatuře nazývá, (přeložili bychom nejlépe jako podvýkon, český ekvivalent se těžko hledá), se může týkat každého dítěte, nejen nadaného. Má příčiny vnější (škola, rodina, vrstevníci) i vnitřní (osobnost) a často se tyto příčiny vzájemně kombinují. Ukazuje se však, že nejdůležitější pro předpověď dalšího výkonu dítěte je to, jak samo vnímá své schopnosti, ne jaké schopnosti ve skutečnosti má. Výzkumy tuto skutečnost opakovaně potvrzují. Jde zejména o výzkum tzv. lokalizace kontroly, tzv.atribuční teorii a teorii cíle.

Hlavní příčiny „underachievmentu“ u nadaných dětí

Výzkumy ukazují, že nadané děti zvládají na základní škole už před vstupem do příslušného ročníku 35 – 50% učební látky, která se bude probírat. Proto se ve škole mohou často nudit. Tehdy vzniká nebezpečí, že dojdou k závěru, že učení je vždy jednoduché, úspěch zaručen a studium jde bez práce. (Učit se musí jen ti hloupí.)

Na střední škole jsou větší nároky, studenti jsou navíc více soutěživí, a tak dochází u nadaných dětí právě v tomto období ke školnímu selhávání. Některé děti zvládnou rychle vhodné studijní postupy a adaptují se, jiní se snaží předcházet spíše nepříjemným pocitům ze selhání, začnou se vyhýbat těžším úkolům, tvrdí, že se vlastně ani nesnaží, že je škola nebaví a začnou vše co se školou souvisí vytěsňovat.

Problém však může být i jinde – např .:

• v přílišné závislosti dítěte nebo rodičů na vynikajícím výkonu,
• v psychické a emoční závislosti dítěte na některém z dospělých,
• v nesamostatnosti dítěte,
• v nevhodném uspořádání třídy,
• v nevhodném stylu výuky,
• v příliš soutěživém školní klimatu, kdy je nezdravý důraz kladen na soutěživost a známky.

Dítě, které je dlouhodobě (tj. více než 1 rok) podvýkonné, neúspěšné, má často velmi nízké sebevědomí, je emocionálně frustrované a bojí se každého dalšího pokusu, kdy by mohlo opět selhat. Bojí se paradoxně i úspěchu, protože má pocit, že příště by jeho výkon nemusel být už tak dobrý, a tak by hrozilo další selhání. Je to začarovaný kruh, a proto je nutné zabezpečit:

• Komplexní psychologickou diagnostiku schopností a motivace dítěte.
• Rozbor situace s rodiči.
• Rozhovor s učiteli.
• Vytvoření společného postupu, plánu, domluvy, jak je možné tento problém efektivně řešit (učitel, rodič i dítě).

Literatura:

Whitmore, J. (1980), Giftedness, conflict and underachievment. Allyn and Bacon. Boston.

Autor: Šárka Portešová