Dvojí výjimečnost

Tyto děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti – nadání, ale trpí současně určitým handicapem, bývají v  anglické terminologii nejčastěji označovány jako „twice exceptional“. Společným rysem celé této skupiny dětí je, že bývá obtížné ji identifikovat. Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné.

Mezi nejčastější kombinace rozumového nadání a diagnózy patří :

• Nadané děti se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména s dyslexií, dysortografií, dysgrafií.
• Nadané děti s poruchami chování ADHD, ADD.
• Nadané děti s Aspergerovým syndromem.

Nadané děti se specifickými vývojovými poruchami učení
(zejména s dyslexii, dysortografii, dysgrafii)

Základní problémy, které brání úspěšné identifikaci nadání těchto dětí bývají následující:

• Stereotypní očekávání, že děti s určitou poruchou, nejčastěji s poruchou učení, jsou mentálně podprůměrné.
• Vývojové opoždění u dětí s poruchami učení, zejména ve verbální oblasti, projevující se často při čtení a psaní, způsobuje, že nebývají identifikovány jako nadané.
• Neúplné informace o dítěti, vedou k přehlížení jeho silných stránek.
• Nemožnost ukázat své nadprůměrné schopnosti, vzhledem k důrazu na verbální schopnosti ve vyučování.

Nejčastěji se nadané děti s poruchami učení řadí mezi následující tři typy skupin:

1. skupina - studenti identifikovaní jako nadaní, ale mající řadu problémů ve škole. Tyto děti, žáci i studenti, bývají často charakterizováni jako líní, s nedostatkem motivace, se sníženým sebepojetím. Porucha učení nebývá u této skupiny odhalena. Dítě se s nadměrným úsilím snaží handicap maskovat. Problém narůstá zejména v těch školních oblastech, kde se musí rychle a správně číst, psát a memorovat fakta.
2. skupina - skupina identifikovaná jako děti s poruchami učení, avšak bez výjimečných schopností. Řada neinformovaných pedagogů má tendenci tuto skupinu dětí často výrazně podhodnocovat. Intelektové schopnosti těchto dětí se dále nerozvíjí, dítě nedostává odpovídající podnětné materiály, ztrácí motivaci a často na školu rezignuje.
3. skupina - nadprůměrné schopnosti a nadání se vzájemně maskují. Těmto dětem se nedostává ani kompenzace poruch učení, ani se nehodnotí a neidentifikují jako výjimečné. Ve škole jsou hodnoceni jako průměrní, bez problémů, ve skutečnosti fungují na nižší úrovni, než jsou jejich schopnosti

Diagnostika obou výjimečností

K identifikaci nadání a poruch učení je zapotřebí cílená diagnostika obou výjimečností. Je třeba upozornit, že existuje řada kombinací míry a typů obou výjimečností a doporučení záleží vždy na každém individuálním případě. V závislosti na odpovídající diagnostice je potřeba vytvořit individuální studijní plán a postupy, které by zohledňovaly obě výjimečnosti.

Základní nápadné charakteristiky při diagnostice rozumových schopností u nadaných dětí s SPU

• Diskrepance mezi testovanými schopnostmi x školním výkonem.
• IQ vyšší než 130, ale typické diskrepance mezi jednotlivými subtesty.
• Nezvládání jednoduchých položek x úspěch v těžších položkách.
• Typický profil v IQ testu.

Typické rozvinuté (často nadprůměrné) kognitivní charakteristiky u nadaných dětí s SPU, na které může upozornit rodič a učitel

• Dobrá schopnost řešit logické problémy
• Dobrá slovní produkce, slovník
• Tvořivost – divergentní myšlení
• Dobrá dlouhodobá paměť
• Abstraktní uvažování
• Lepší výsledek v náročnějších úkolech
• Vysoce tvořiví, imaginativní, zajímavé nápady
• Dobře zdůvodňuje, argumentuje
• Dobrý pozorovatel
• Zvídaví, klade mnoho otázek

Některé typické nápadné rozpory v kognitivních charakteristikách u nadaných dětí s poruchou učení

Nadané děti s ADHD

Nadané děti se mohou ve škole často nudit. V důsledku toho vyrušují, nedávají pozor a snaží se na sebe upozornit. Proto bývají učiteli označeny jako hyperaktivní. Odborná literatura však ukazuje, že zejména u nadaných dětí může dojít v této souvislosti k chybným diagnózám a závěrům, a proto je třeba cílená, psychologická diagnostika za účelem stanovení, či vyvrácení ADHD.

Lind (1996) uvádí některé odlišné způsoby chování u dětí nadaných na jedné straně a hyperaktivních na druhé, které nám mohou sloužit jako počáteční vodítka pro správnou diagnózu. Jde zejména o schopnost dlouhodobé (i několikahodinové) koncentrace pozornosti u nadaných dětí, pokud jsou skutečně zaujati.

Jak obecně odlišit nadání od ADHD?

Nadané děti s Aspergerovým syndromem

Aspergerův syndrom patří mezi pervazivní vývojové poruchy. Jde o celoživotní neurovývojovou poruchu, která má vliv na sociální a komunikační schopnosti jedince, tj. ovlivňuje to, jak se dotyčný chová k ostatním a jak s nimi komunikuje. Vyvozujeme ji ze specifického chování. Z toho plyne narušení v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Děti se syndromem AS mohou dosahovat IQ až 160. V případě na podezření AS syndromu, je třeba včasná diagnóza, aby se vhodným, zejm. psychologickým a speciálně – pedagogickým vedením, předešlo možným problémům v pozdějším období, zejména v adolescenci (deprese, úzkosti, suicidální sklony...)

Autor: Šárka Portešová